руча́ться
to warrant, to guarantee, to certify, to answer for, to vouch for
Verb | imperfective | reflexive
| Infinitive | руча́ться |
|---|---|
| Present, я | руча́юсь |
| Present, ты | руча́ешься |
| Present, он, она, оно | руча́ется |
| Present, мы | руча́емся |
| Present, вы | руча́етесь |
| Present, они | руча́ются |
| Future, я | бу́ду руча́ться |
| Future, ты | бу́дешь руча́ться |
| Future, он, она, оно | бу́дет руча́ться |
| Future, мы | бу́дем руча́ться |
| Future, вы | бу́дете руча́ться |
| Future, они | бу́дут руча́ться |
| Past masculine | руча́лся |
| Past feminine | руча́лась |
| Past neuter | руча́лось |
| Past plural | руча́лись |
| Imperative singular | руча́йся |
| Imperative plural | руча́йтесь |
Perfective: поручи́ться
Examples
- Руча́юсь, что ... — I bet (that) ...; I am sure (that) ...