разру́шить
to destroy, to demolish, to wreck
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | разру́шить |
|---|---|
| Future, я | разру́шу |
| Future, ты | разру́шишь |
| Future, он, она, оно | разру́шит |
| Future, мы | разру́шим |
| Future, вы | разру́шите |
| Future, они | разру́шат |
| Past masculine | разру́шил |
| Past feminine | разру́шила |
| Past neuter | разру́шило |
| Past plural | разру́шили |
| Imperative singular | разру́шь |
| Imperative plural | разру́шьте |
Imperfective: разруша́ть