разруша́ть
to destroy, to demolish, to wreck
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | разруша́ть |
|---|---|
| Present, я | разруша́ю |
| Present, ты | разруша́ешь |
| Present, он, она, оно | разруша́ет |
| Present, мы | разруша́ем |
| Present, вы | разруша́ете |
| Present, они | разруша́ют |
| Future, я | бу́ду разруша́ть |
| Future, ты | бу́дешь разруша́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет разруша́ть |
| Future, мы | бу́дем разруша́ть |
| Future, вы | бу́дете разруша́ть |
| Future, они | бу́дут разруша́ть |
| Past masculine | разруша́л |
| Past feminine | разруша́ла |
| Past neuter | разруша́ло |
| Past plural | разруша́ли |
| Imperative singular | разруша́й |
| Imperative plural | разруша́йте |
Perfective: разру́шить