разгроми́ть
to smash up, to raid, to sack, to loot
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | разгроми́ть |
|---|---|
| Future, я | разгромлю́ |
| Future, ты | разгроми́шь |
| Future, он, она, оно | разгроми́т |
| Future, мы | разгроми́м |
| Future, вы | разгроми́те |
| Future, они | разгромя́т |
| Past masculine | разгроми́л |
| Past feminine | разгроми́ла |
| Past neuter | разгроми́ло |
| Past plural | разгроми́ли |
| Imperative singular | разгроми́ |
| Imperative plural | разгроми́те |
Imperfective: громи́ть