отправля́ть
to send, to dispatch, to forward
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | отправля́ть |
|---|---|
| Present, я | отправля́ю |
| Present, ты | отправля́ешь |
| Present, он, она, оно | отправля́ет |
| Present, мы | отправля́ем |
| Present, вы | отправля́ете |
| Present, они | отправля́ют |
| Future, я | бу́ду отправля́ть |
| Future, ты | бу́дешь отправля́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет отправля́ть |
| Future, мы | бу́дем отправля́ть |
| Future, вы | бу́дете отправля́ть |
| Future, они | бу́дут отправля́ть |
| Past masculine | отправля́л |
| Past feminine | отправля́ла |
| Past neuter | отправля́ло |
| Past plural | отправля́ли |
| Imperative singular | отправля́й |
| Imperative plural | отправля́йте |
Perfective: отпра́вить
Examples
- отправля́ть к праотца́м — to kill, to send someone to kingdom come