напо́мнить
to remind, to dun (cause one to experience a memory; bring to a person's notice)
Verb | perfective | intransitive
| Infinitive | напо́мнить |
|---|---|
| Future, я | напо́мню |
| Future, ты | напо́мнишь |
| Future, он, она, оно | напо́мнит |
| Future, мы | напо́мним |
| Future, вы | напо́мните |
| Future, они | напо́мнят |
| Past masculine | напо́мнил |
| Past feminine | напо́мнила |
| Past neuter | напо́мнило |
| Past plural | напо́мнили |
| Imperative singular | напо́мни |
| Imperative plural | напо́мните |
Imperfective: напомина́ть