изби́ть
to beat, to thrash (unmercifully)
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | изби́ть |
|---|---|
| Future, я | изобью́ |
| Future, ты | изобьёшь |
| Future, он, она, оно | изобьёт |
| Future, мы | изобьём |
| Future, вы | изобьёте |
| Future, они | изобью́т |
| Past masculine | изби́л |
| Past feminine | изби́ла |
| Past neuter | изби́ло |
| Past plural | изби́ли |
| Imperative singular | избе́й |
| Imperative plural | избе́йте |
Imperfective: избива́ть
Examples
- изби́ть до полусме́рти — to beat (someone) within an inch of his/her life