избива́ть
to beat, to thrash (unmercifully)
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | избива́ть |
|---|---|
| Present, я | избива́ю |
| Present, ты | избива́ешь |
| Present, он, она, оно | избива́ет |
| Present, мы | избива́ем |
| Present, вы | избива́ете |
| Present, они | избива́ют |
| Future, я | бу́ду избива́ть |
| Future, ты | бу́дешь избива́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет избива́ть |
| Future, мы | бу́дем избива́ть |
| Future, вы | бу́дете избива́ть |
| Future, они | бу́дут избива́ть |
| Past masculine | избива́л |
| Past feminine | избива́ла |
| Past neuter | избива́ло |
| Past plural | избива́ли |
| Imperative singular | избива́й |
| Imperative plural | избива́йте |
Perfective: изби́ть
Examples
- избива́ть до полусме́рти — to beat (someone) within an inch of his/her life