выбива́ть
to beat out, to knock out, to dislodge
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | выбива́ть |
|---|---|
| Present, я | выбива́ю |
| Present, ты | выбива́ешь |
| Present, он, она, оно | выбива́ет |
| Present, мы | выбива́ем |
| Present, вы | выбива́ете |
| Present, они | выбива́ют |
| Future, я | бу́ду выбива́ть |
| Future, ты | бу́дешь выбива́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет выбива́ть |
| Future, мы | бу́дем выбива́ть |
| Future, вы | бу́дете выбива́ть |
| Future, они | бу́дут выбива́ть |
| Past masculine | выбива́л |
| Past feminine | выбива́ла |
| Past neuter | выбива́ло |
| Past plural | выбива́ли |
| Imperative singular | выбива́й |
| Imperative plural | выбива́йте |
Perfective: вы́бить
Examples
- выбива́ть меда́ль — to strike a medal