упуска́ть
to let go, to let slip
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | упуска́ть |
|---|---|
| Present, я | упуска́ю |
| Present, ты | упуска́ешь |
| Present, он, она, оно | упуска́ет |
| Present, мы | упуска́ем |
| Present, вы | упуска́ете |
| Present, они | упуска́ют |
| Future, я | бу́ду упуска́ть |
| Future, ты | бу́дешь упуска́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет упуска́ть |
| Future, мы | бу́дем упуска́ть |
| Future, вы | бу́дете упуска́ть |
| Future, они | бу́дут упуска́ть |
| Past masculine | упуска́л |
| Past feminine | упуска́ла |
| Past neuter | упуска́ло |
| Past plural | упуска́ли |
| Imperative singular | упуска́й |
| Imperative plural | упуска́йте |
Perfective: упусти́ть