упря́тать
to hide, to take/put away
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | упря́тать |
|---|---|
| Future, я | упря́чу |
| Future, ты | упря́чешь |
| Future, он, она, оно | упря́чет |
| Future, мы | упря́чем |
| Future, вы | упря́чете |
| Future, они | упря́чут |
| Past masculine | упря́тал |
| Past feminine | упря́тала |
| Past neuter | упря́тало |
| Past plural | упря́тали |
| Imperative singular | упря́чь |
| Imperative plural | упря́чьте |
Imperfective: упря́тывать
Examples
- упря́тать в тюрьму́ — to send to prison, put away/inside