уе́хать
to go away, to drive off, to leave, to depart (by conveyance)
Verb | perfective | intransitive
| Infinitive | уе́хать |
|---|---|
| Future, я | уе́ду |
| Future, ты | уе́дешь |
| Future, он, она, оно | уе́дет |
| Future, мы | уе́дем |
| Future, вы | уе́дете |
| Future, они | уе́дут |
| Past masculine | уе́хал |
| Past feminine | уе́хала |
| Past neuter | уе́хало |
| Past plural | уе́хали |
| Imperative singular | уезжа́й |
| Imperative plural | уезжа́йте |
Imperfective: уезжа́ть