ударя́ть
to hit, to strike
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | ударя́ть |
|---|---|
| Present, я | ударя́ю |
| Present, ты | ударя́ешь |
| Present, он, она, оно | ударя́ет |
| Present, мы | ударя́ем |
| Present, вы | ударя́ете |
| Present, они | ударя́ют |
| Future, я | бу́ду ударя́ть |
| Future, ты | бу́дешь ударя́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет ударя́ть |
| Future, мы | бу́дем ударя́ть |
| Future, вы | бу́дете ударя́ть |
| Future, они | бу́дут ударя́ть |
| Past masculine | ударя́л |
| Past feminine | ударя́ла |
| Past neuter | ударя́ло |
| Past plural | ударя́ли |
| Imperative singular | ударя́й |
| Imperative plural | ударя́йте |
Perfective: уда́рить