убежа́ть
to run away, to make off, to flee
Verb | perfective | intransitive
| Infinitive | убежа́ть |
|---|---|
| Future, я | убегу́ |
| Future, ты | убежи́шь |
| Future, он, она, оно | убежи́т |
| Future, мы | убежи́м |
| Future, вы | убежи́те |
| Future, они | убегу́т |
| Past masculine | убежа́л |
| Past feminine | убежа́ла |
| Past neuter | убежа́ло |
| Past plural | убежа́ли |
| Imperative singular | убеги́ |
| Imperative plural | убеги́те |
Imperfective: убега́ть
Examples
- молоко́ убежа́ло — the milk has boiled over