сообща́ть
to communicate, to inform, to report, to tell, to say, to let know
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | сообща́ть |
|---|---|
| Present, я | сообща́ю |
| Present, ты | сообща́ешь |
| Present, он, она, оно | сообща́ет |
| Present, мы | сообща́ем |
| Present, вы | сообща́ете |
| Present, они | сообща́ют |
| Future, я | бу́ду сообща́ть |
| Future, ты | бу́дешь сообща́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет сообща́ть |
| Future, мы | бу́дем сообща́ть |
| Future, вы | бу́дете сообща́ть |
| Future, они | бу́дут сообща́ть |
| Past masculine | сообща́л |
| Past feminine | сообща́ла |
| Past neuter | сообща́ло |
| Past plural | сообща́ли |
| Imperative singular | сообща́й |
| Imperative plural | сообща́йте |
Perfective: сообщи́ть