раскости́ть
to scold, to berate, to lambast, to chide
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | раскости́ть |
|---|---|
| Future, я | раскощу́ |
| Future, ты | раскости́шь |
| Future, он, она, оно | раскости́т |
| Future, мы | раскости́м |
| Future, вы | раскости́те |
| Future, они | раскостя́т |
| Past masculine | раскости́л |
| Past feminine | раскости́ла |
| Past neuter | раскости́ло |
| Past plural | раскости́ли |
| Imperative singular | раскости́ |
| Imperative plural | раскости́те |
Imperfective: кости́ть