проложи́ть
to build, to construct, to lay
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | проложи́ть |
|---|---|
| Future, я | проложу́ |
| Future, ты | проло́жишь |
| Future, он, она, оно | проло́жит |
| Future, мы | проло́жим |
| Future, вы | проло́жите |
| Future, они | проло́жат |
| Past masculine | проложи́л |
| Past feminine | проложи́ла |
| Past neuter | проложи́ло |
| Past plural | проложи́ли |
| Imperative singular | проложи́ |
| Imperative plural | проложи́те |
Imperfective: прокла́дывать
Examples
- проложи́ть путь — to make a path/road; break a trail