похи́тить
to abduct, to kidnap
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | похи́тить |
|---|---|
| Future, я | похи́щу |
| Future, ты | похи́тишь |
| Future, он, она, оно | похи́тит |
| Future, мы | похи́тим |
| Future, вы | похи́тите |
| Future, они | похи́тят |
| Past masculine | похи́тил |
| Past feminine | похи́тила |
| Past neuter | похи́тило |
| Past plural | похи́тили |
| Imperative singular | похи́ть |
| Imperative plural | похи́тьте |
Imperfective: похища́ть