полегча́ть
to lessen, to abate
Verb | perfective | intransitive
| Infinitive | полегча́ть |
|---|---|
| Future, я | полегча́ю |
| Future, ты | полегча́ешь |
| Future, он, она, оно | полегча́ет |
| Future, мы | полегча́ем |
| Future, вы | полегча́ете |
| Future, они | полегча́ют |
| Past masculine | полегча́л |
| Past feminine | полегча́ла |
| Past neuter | полегча́ло |
| Past plural | полегча́ли |
| Imperative singular | полегча́й |
| Imperative plural | полегча́йте |
Imperfective: легча́ть