подхвати́ть
to catch (up), to pick up, to grasp, to snatch
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | подхвати́ть |
|---|---|
| Future, я | подхвачу́ |
| Future, ты | подхва́тишь |
| Future, он, она, оно | подхва́тит |
| Future, мы | подхва́тим |
| Future, вы | подхва́тите |
| Future, они | подхва́тят |
| Past masculine | подхвати́л |
| Past feminine | подхвати́ла |
| Past neuter | подхвати́ло |
| Past plural | подхвати́ли |
| Imperative singular | подхвати́ |
| Imperative plural | подхвати́те |
Imperfective: подхва́тывать