повезти́
to convey, to carry (by vehicle), to deliver, to transport
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | повезти́ |
|---|---|
| Future, я | повезу́ |
| Future, ты | повезёшь |
| Future, он, она, оно | повезёт |
| Future, мы | повезём |
| Future, вы | повезёте |
| Future, они | повезу́т |
| Past masculine | повёз |
| Past feminine | повезла́ |
| Past neuter | повезло́ |
| Past plural | повезли́ |
| Imperative singular | повези́ |
| Imperative plural | повези́те |
Imperfective: везти́
Examples
- Мне опя́ть повезло́. — I'm lucky again. / I got lucky again.