поборо́ть
to fight down, to overcome
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | поборо́ть |
|---|---|
| Future, я | поборю́ |
| Future, ты | побо́решь |
| Future, он, она, оно | побо́рет |
| Future, мы | побо́рем |
| Future, вы | побо́рете |
| Future, они | побо́рют |
| Past masculine | поборо́л |
| Past feminine | поборо́ла |
| Past neuter | поборо́ло |
| Past plural | поборо́ли |
| Imperative singular | побори́ |
| Imperative plural | побори́те |
Examples
- поборо́ть себя́ — to overcome oneself