побежда́ть
to win, to be victorious over, to conquer, to vanquish, to defeat
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | побежда́ть |
|---|---|
| Present, я | побежда́ю |
| Present, ты | побежда́ешь |
| Present, он, она, оно | побежда́ет |
| Present, мы | побежда́ем |
| Present, вы | побежда́ете |
| Present, они | побежда́ют |
| Future, я | бу́ду побежда́ть |
| Future, ты | бу́дешь побежда́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет побежда́ть |
| Future, мы | бу́дем побежда́ть |
| Future, вы | бу́дете побежда́ть |
| Future, они | бу́дут побежда́ть |
| Past masculine | побежда́л |
| Past feminine | побежда́ла |
| Past neuter | побежда́ло |
| Past plural | побежда́ли |
| Imperative singular | побежда́й |
| Imperative plural | побежда́йте |
Perfective: победи́ть
Examples
- Любо́вь побежда́ет всё. — Love conquers all.