переби́ть
to interrupt, to break
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | переби́ть |
|---|---|
| Future, я | перебью́ |
| Future, ты | перебьёшь |
| Future, он, она, оно | перебьёт |
| Future, мы | перебьём |
| Future, вы | перебьёте |
| Future, они | перебью́т |
| Past masculine | переби́л |
| Past feminine | переби́ла |
| Past neuter | переби́ло |
| Past plural | переби́ли |
| Imperative singular | перебе́й |
| Imperative plural | перебе́йте |
Imperfective: перебива́ть
Examples
- Он переби́л всю посу́ду. — He broke all the dishes.