обману́ть
to deceive, to cheat, to trick, to swindle
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | обману́ть |
|---|---|
| Future, я | обману́ |
| Future, ты | обма́нешь |
| Future, он, она, оно | обма́нет |
| Future, мы | обма́нем |
| Future, вы | обма́нете |
| Future, они | обма́нут |
| Past masculine | обману́л |
| Past feminine | обману́ла |
| Past neuter | обману́ло |
| Past plural | обману́ли |
| Imperative singular | обмани́ |
| Imperative plural | обмани́те |
Imperfective: обма́нывать