наце́лить
to aim, to point
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | наце́лить |
|---|---|
| Future, я | наце́лю |
| Future, ты | наце́лишь |
| Future, он, она, оно | наце́лит |
| Future, мы | наце́лим |
| Future, вы | наце́лите |
| Future, они | наце́лят |
| Past masculine | наце́лил |
| Past feminine | наце́лила |
| Past neuter | наце́лило |
| Past plural | наце́лили |
| Imperative singular | наце́ль |
| Imperative plural | наце́льте |
Imperfective: наце́ливать, це́лить