наезжа́ть
to run into, to hit
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | наезжа́ть |
|---|---|
| Present, я | наезжа́ю |
| Present, ты | наезжа́ешь |
| Present, он, она, оно | наезжа́ет |
| Present, мы | наезжа́ем |
| Present, вы | наезжа́ете |
| Present, они | наезжа́ют |
| Future, я | бу́ду наезжа́ть |
| Future, ты | бу́дешь наезжа́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет наезжа́ть |
| Future, мы | бу́дем наезжа́ть |
| Future, вы | бу́дете наезжа́ть |
| Future, они | бу́дут наезжа́ть |
| Past masculine | наезжа́л |
| Past feminine | наезжа́ла |
| Past neuter | наезжа́ло |
| Past plural | наезжа́ли |
| Imperative singular | наезжа́й |
| Imperative plural | наезжа́йте |
Perfective: нае́хать