знако́мить
to introduce, to acquaint, to familiarize
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | знако́мить |
|---|---|
| Present, я | знако́млю |
| Present, ты | знако́мишь |
| Present, он, она, оно | знако́мит |
| Present, мы | знако́мим |
| Present, вы | знако́мите |
| Present, они | знако́мят |
| Future, я | бу́ду знако́мить |
| Future, ты | бу́дешь знако́мить |
| Future, он, она, оно | бу́дет знако́мить |
| Future, мы | бу́дем знако́мить |
| Future, вы | бу́дете знако́мить |
| Future, они | бу́дут знако́мить |
| Past masculine | знако́мил |
| Past feminine | знако́мила |
| Past neuter | знако́мило |
| Past plural | знако́мили |
| Imperative singular | знако́мь |
| Imperative plural | знако́мьте |
Perfective: познако́мить