выруча́ть
to rescue, to come to someone's help/aid/assistance
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | выруча́ть |
|---|---|
| Present, я | выруча́ю |
| Present, ты | выруча́ешь |
| Present, он, она, оно | выруча́ет |
| Present, мы | выруча́ем |
| Present, вы | выруча́ете |
| Present, они | выруча́ют |
| Future, я | бу́ду выруча́ть |
| Future, ты | бу́дешь выруча́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет выруча́ть |
| Future, мы | бу́дем выруча́ть |
| Future, вы | бу́дете выруча́ть |
| Future, они | бу́дут выруча́ть |
| Past masculine | выруча́л |
| Past feminine | выруча́ла |
| Past neuter | выруча́ло |
| Past plural | выруча́ли |
| Imperative singular | выруча́й |
| Imperative plural | выруча́йте |
Perfective: вы́ручить
Examples
- выруча́ть из пле́на — to deliver/release someone from captivity