втыка́ть
to stick (in, into), to drive (in, into)
Verb | imperfective | transitive
| Infinitive | втыка́ть |
|---|---|
| Present, я | втыка́ю |
| Present, ты | втыка́ешь |
| Present, он, она, оно | втыка́ет |
| Present, мы | втыка́ем |
| Present, вы | втыка́ете |
| Present, они | втыка́ют |
| Future, я | бу́ду втыка́ть |
| Future, ты | бу́дешь втыка́ть |
| Future, он, она, оно | бу́дет втыка́ть |
| Future, мы | бу́дем втыка́ть |
| Future, вы | бу́дете втыка́ть |
| Future, они | бу́дут втыка́ть |
| Past masculine | втыка́л |
| Past feminine | втыка́ла |
| Past neuter | втыка́ло |
| Past plural | втыка́ли |
| Imperative singular | втыка́й |
| Imperative plural | втыка́йте |
Examples
- втыка́ть кол в зе́млю — to drive a stake into the ground