взорва́ть
to blow up, to detonate
Verb | perfective | transitive
| Infinitive | взорва́ть |
|---|---|
| Future, я | взорву́ |
| Future, ты | взорвёшь |
| Future, он, она, оно | взорвёт |
| Future, мы | взорвём |
| Future, вы | взорвёте |
| Future, они | взорву́т |
| Past masculine | взорва́л |
| Past feminine | взорвала́ |
| Past neuter | взорва́ло |
| Past plural | взорва́ли |
| Imperative singular | взорви́ |
| Imperative plural | взорви́те |
Imperfective: взрыва́ть
Examples
- Их взорва́ло за оскорбле́ние. — They blew up with rage at the insult.